Jsme tu chvilku a už máme tolik zážitků...
Na letišti nás oslovil "taxikář" a že prý nás zaveze za 20 dolarů do hotelu. Tak jsme šli a naložili do auta zavazadla. V tu ránu nám je vyházel ven a prchal před policií. Z toho jsme pochopili, že to nebyl tak úplně pravý taxikář a šli si poctivě stoupnout do fronty na regulérní taxi za smluvní cenu 25 USD.
Jedeme k hotelu, řidič ale zastaví jinde (Oli sleduje trasu v mobilu, koupili totiž s Petrem předplacenou sim kartu), z venku přiskočí člověk s deskami, na nichž má jméno našeho hotelu a přesvědčuje nás, že ho posílá jeho šéf, že jeden z našich pokojů je neobyvatelný (neteče voda) a on že má za úkol nás ubytovat v jiném hotelu, "jen tady kousek za rohem". Dokonce se vecpal k nám do auta a společně s námi objel blok, jako že jsme u toho náhradního hotelu a ať se jdeme podívat. Stáli jsme ale přesně na místě, kde k nám před chvilkou přisednul a celé to bylo nějaké podezřelé, tak jsme s ním nikam nešli a přiměli řidiče, aby nás zavezl tam, kde máme zarezervované ubytování. Z uvedeného jasně vyplývá, že v tom řidič nemohl nemít prsty :o)
Místní předplacená simkarta by měla mít v ceně 100 minut mistnich hovorů, 10 minut mezinárodních a neomezená data. Vyšla na 14 USD. No nekupte to!
Hotel je pěkný, prý asi měsíc starý, jen na pokoji nemáme okno (ale komu to vadí, když tam stejně jenom spíme).
Ubytovali jsme se a v pravé poledne vyrazili na prohlídku blízkého okolí. Za prvním (možná za druhým) rohem jsme si dali polévku Pho Ga (kuřecí s nudlemi a různými dochucovadly), pak došli k jezeru, obešli ho a v kavárně na jeho břehu si dali vietnamskou kávu. Okolo druhé hodiny jsme se rozhodli, že si půjdeme na chvilku odpočinout (přeci jen nám chybí několik hodin spánku). Po cestě na hotel jsme si domluvili v blízké agentuře transport na a Halong Bay - odjezd zítra ráno, návrat v neděli.
Po dvou hodinkách odpočinku jsme se najedli v restauraci se střešní vyhlídkou na již zmíněné jezero hò Hoàn Kiém.
Toto je polévka Phó Bo (hovězí s nudlemi):
Hovězí po sečuánsku s rýží:
Na závěr dne jsme ještě poseděli u jednoho drinku přímo na rušné křižovatce v těsné blízkosti hotelu, kde jsme spolu s ostatními hosty, kteří byli do jednoho bílí jako my, tedy s největší pravděpodobností cizinci, sledovali neuveřitelný mumraj na křižovatce minimálně pěti cest bez jediného semaforu či dopravní značky. Kolem projely stovky mopedů, někdy obsazených až čtyřmi pasažéry, tu děcko v náručí, tu připoutané řemenem, ale většinou jen tak volně na sedačce, někteří řidiči mopedů klidně vjeli do protisměru, několikrát jsme také zažili auto couvající do křižovatky. Věřte ale či nevěřte, k žádné nehodě (přes veškerou snahu zúčastněných zmíněnou výše) nedošlo.
Dnešní den tímto končí, zítra vstáváme před sedmou a vyrážíme na dvoudenní výlet.
Žádné komentáře:
Okomentovat